Všem je jasné, že v post-pandemickém světě bude spousta věcí jinak. Ačkoliv má člověk vůči změnám hluboko zakořeněnou nedůvěru, řada jich vedla nebo povede dobrým směrem. Jaké pozitivní dopady měla současná situace na vědu, technologie, strojírenství, vývoj a pokrok? A jaké vize naopak vzbuzují protichůdné názory?

Rychlost  

Schopnost reagovat na nenadálé situace prokazovali lidé všude ve světě. I u nás. Nebyly to jen podomácku šité roušky, kterými se lidé navzájem zásobovali ohromujícím tempem. Sotva měsíc po zavedení prvních opatření přišli vědci z ČVUT s plicním ventilátorem, o který byl a stále je zájem po celém světě. Může se zdát, že úřady, které daly ventilátorům zelenou na podzim, reagovaly podstatně pomaleji, než situace vyžadovala. Za běžných okolností by trvalo však podstatně déle - klidně i několik let - než by nový ventilátor doputoval z vysokoškolské laboratoře k pacientům.  

Tři dny. Přesně tolik času potřeboval Josef Průša, majitel Prusa3D, než spolu se svým týmem vymyslel a představil ochranné obličejové štíty. Během dvou měsíců jich zdravotníkům rozdal přes 200 tisíc kusů. Král 3D tisku, jak se Průšovi přezdívá, štíty zcela jistě netiskl ze zištnosti. O lepším PR, než jaké mu altruistický počin zajistil, si však mohl nechat jen zdát. 

Flexibilita 

Absolutní stopka ze dne na den. Tu přinesla pandemie obrovskému množství živnostníků a podnikatelů. Za normálních okolností by se těšili zavedeným rostoucím byznysem, najednou ale nemohli dělat vůbec nic. 

Mnohým bylo jasné, že se situace hned tak nezlepší, a někteří aktivně hledali cestu ven. Z českých podnikatelů prokázali mimořádnou míru adaptace například manželé Borovkovi. Majitelé úspěšné eventové agentury během dvou týdnů obrátili svůj byznys o 180° a začali zásobovat firmy vlastními stojany na dezinfekci. 

Především v gastronomii vsadila řada podnikatelů na výdejní okénka a rozvozy. Někteří lidé z retailu si uvědomili svoji náhlou zranitelnost a rychle zavedli e-shopy. Všichni prokázali, že životaschopnost českým podnikatelům rozhodně nechybí. 

Home office

Karanténa rozšířila benefit na podstatnou část lidí, u kterých dříve práce z domu nebyla možná. Záměr poskytovat tuto možnost svým zaměstnancům nadále už avizovala řada firem, které home office původně zavedly jako dočasné řešení. 

Mimochodem, nedávno se práci z domova dostalo nečekané pozornosti ze strany odborníků, kteří pro Deutsche Bank zpracovávali dokument Konzept #19: What we must do to rebuild. Obsáhlá zpráva, jejíž název lze volně přeložit jako “Co musíme udělat, abychom se mohli vzchopit”, hovoří mimo jiné o 5% zdanění lidí, kteří mají možnost pracovat z domova. 

Autor myšlenky argumentuje tím, že životní náklady člověka pracujícího z domu jsou obecně nižší, a proto je mimořádná daň spravedlivá. Zároveň spočítal, že zavedení daně může do rozpočtů řady zemí přivést nemalé částky, které pomohou dalšímu zotavování po pandemii.

Těžko říct, zda si některá vláda troufne takovou daň prosadit. 

Novodobý “cestovní pas”

Už dříve se diskutovalo o tom, že lidé, kteří odmítnou vakcínu proti koronaviru, nebudou moci cestovat do některých zemí. Šéf nejznámější australské letecké společnosti Qantas nyní prohlásil, že neočkovaným neumožní vstup na palubu. Stejně by se podle něj měly zachovat i ostatní aerolinky. 

Kdo v tomto případě povolí jako první, zda cestující, aerolinky, nebo vlády jednotlivých zemí, je ovšem rovněž ve hvězdách.